Spasitel Bill
Našel jsem kdysi tuto mini povídku, která slušně paroduje
Microsoft ve stylu středověku a tehdejšího honu na kacíře a
čarodějnice.
Zase jsem udělal chybu. Bolí mě to u mého malého srdéčka. Pokorně se
klaním před Systémem, který pouze suše oznamuje: Program provedl neplatnou
operaci a bude ukončen. Ach, ta bolest nad rozdělanou prací. Ach, ten
smutek.Ale tak to musí být. Jsem smířený s osudem a šlapu blátivými
uličkami ke zpovědi. Uživatelíčkové, žijící v blátivých slumech,
vidí mé roucho novice a ustupují z cesty. „Sluha Páně Billa! Nepadavost
jeho duši!“ Pouze jeden stařík se drží v koutku. Mračí se. Že by
Jablíčkář? Ale ne, inkvizice již dávno všechny Jablíčkáře
upálila.„Chyboval jsem, Otče Pavle.“ „Spadl ti Systém, synu?“ Katedrála je
úžasná: ty obláčky při startu, ta krásná modrá okýnka, která jdou
otevírat, zavírat, minimalizovat, maximalizovat… V okýnkách jsou
maximalizovány obrazy svatých: Svatý Jack, který pokorně čekal na start
Windows a přitom umřel hlady, Svatý Tom, který tak dlouho načítal stránku
z http://www.microsoft.com/ až se
dostal do Extáze…„Co mi radíte, Otče? Jak mám zabránit Modré Smrti, která mne sužuje
dnem i nocí?“ „Pokání, modlitby, Reinstalace!“ „Svatá Reinstalace?
Znovu, Otče? Ušetřte nehodného syna nejhoršího!“ „Víš, synu, že
Bill pravil: jedině systém Windows míti budeš. Chceš snad odporovat Svaté
Autoritě TechSupportu?!“ „To bych si nikdy nedovolil!“ „Tak dobře,
synu. Desetkrát si zahraj Solitaire a patnáctkrát Miny a tvá duše bude
očištěna. Již žádné pády!“ Líbám prsten svatého muže a jsem
propuštěn do věčně zablácených ulic Města. Druhý den ráno
mě vzbudila sousedka : „Modrá smrt, chlapče! Modrá smrt v mém domě? Co
jsem provedla?“ „Já jsem pouhý novic. Jděte do Katedrály TechSupportu,
jedině přes Billa dojdete k osvícení.“ Poradil jsem jí to nejlepší dle
mého vědomí a svědomí. „Slyšela jsem od báby kořenářky nějaké
magické formule proti kleknutí Systému.“ „Jaképak?“ to mě zajímalo.
Sice byla černá magie – editace Svaté Registrační Databáze –
zakázána kněžími TechSupportu, vždy se našlo něco co pomohlo. „No…
když si pustíte třikrát Malování, dvakrát Notepad, a jedny Miny a u toho
říkáte ‚city moje proradné, Wokno dneska nespadne‘ “ tak se neobjevují
Neplatné operace. Chtěl jsem jí oponovat, že jsou to babské pověry, ale
radši jsem nic neřekl. Co kdyby na tom bylo něco pravdy? U Svatého Systému
člověk nikdy neví.Vtom zaklepal na dveře Zdeněk, kolega novic. „Zdar Bill. Zlikvidovali
další sektu. Chceš se tam mrknout?“ „Zdar Bill. Dobře brachu.
Vyrazíme.“Lůza jako vždy ustoupila při pohledu na naše roucha. Tentokrát se jich
srotilo hodně. Slyšel jsem v zástupu nějaké hlasy: „Apokalypsa! Drak DOS
přichází zpátky! Síly Příkazového Řádku se opět probouzejí!“
Nevěděl jsem co je Příkazový Řádek, ale určitě to je něco hodně
temného. Kolegovi Kamilovi, který se o něm zmínil v semináři, napařili
celý měsíc klášterní vězení, přísnou askezi a zákaz hraní
počítačových her.Blátivé stany, které lůza používala místo domků, byly vypáleny. Bill
dal, Bill vzal. Sektáři zaplatili za svou herezi životem. Ale vtom jsem
zahlédl uprostřed popela záblesk bílého světla. Kousíček papíru a
na něm/usr/bin/perl
hieroglyfy jsem si zapamatoval a papírek ihned zmačkal a polknul. Nějaká
magie, určitě.